Obecně výzkum a vývoj jsou vládní nebo také firemní činnosti, které napomáhají dosahovat inovaci. Dle Českého statistického úřadu výzkum a vývoj (jako součást vědy a technologií) představuje klíčový prvek ke zvyšování produktivity, ekonomického růstu, zaměstnanosti, udržitelného rozvoje a sociální soudržnosti a celkového hrubého domácího produktu. Zatímco experimentální výzkum a vývoj je systematická tvůrčí práce, která směřuje k rozšíření poznatků o člověku, kultuře a společnosti.
V minulých letech vzrostl výdaje na výzkum a vývoj v České republice především díky strukturálním fondům. Z peněz Evropské unie se začala budovat mnohamiliardová výzkumná centra. V posledních dvou letech k nim přibyly zdroje soukromé, a to především firem pod kontrolou zahraničí.
Záležitost s výzkumem a vývojem připravují společně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a mimo jiné také Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Dalšími orgány jsou ústřední orgány, představitelé vědecké obce a dalších výzkumných organizací včetně dalších zainteresovaných institucí.
Česko má inovační strategie dostat do pozice evropského lídra, jelikož do inovací jde tento rok více než 42 mld. Kč (osm desetin hrubého domácího produktu). V následujících letech má být však podpora až čtyřnásobně vyšší. Andrej Babiš sděluje: „My chceme říct celému světu, že Česká republika je zemí pro budoucnost.“
„Každá koruna do inovací je každý koruna, která se nám vrátí zpátky do rozpočtu,“ vysvětluje poslanec za Piráty Lukáš Bartoň.
Strategie se má opírat o devět pilířů, přičemž prvními jsou startupy. Méně byrokracie a dostupnější granty. Dalším pilířem je digitalizace, která má jít ruku v ruce s vládní strategií „Digitální Česko“. K tomu již slouží datové schránky. Následují daňové odpočty – nepřímá forma podpory.
K největším podporovatelům inovační strategie pro následujících jedenáct let patří například akademie věd, hospodářská komora nebo svaz průmyslu a dopravy.
Česko jako země zítřka
