Jak Češi nakupují potraviny

Privátní značka, brand, či low-end

Více než 60 procent lidí (a většinou se jedná o obyvatele velkých měst) upřednostní při nákupu potravin tzv. značkové výrobky. Logo výrobce je zpravidla pro tuto část klientely natolik vypovídající, že jim plně důvěřují, aniž by dále zkoumali složení výrobků, nebo dokonce je porovnávali s těmi méně známými, neznačkovými. Paradoxem ovšem je, že podmínky a kritéria pro udělení značek posuzují nezávislé zkušebny a ta se mohou v průběhu času měnit. Častokrát navíc narazíte na kvalitní výrobek za mnohem nižší cenu u neznačkového zboží. Rozhodující je pochopitelně vždy složení, i když nemáme pokaždé možnost adekvátně posoudit původ zdroje surovin, což se týká i výrobků s označením BIO.
pytle na potraviny

Nákup podle rodinného rozpočtu

A pak tu máme více než 35 procent obyvatelstva, které „značka – neznačka“, nakupují podle toho, jak stabilní nebo rozkolísaný je rodinný rozpočet. Tito lidé považují automaticky dobré výrobky za předražené, stanoví sami sobě pomyslnou hranici, kterou nemohou překročit, a nakupují potraviny s minimálním množstvím výživných látek, které jim pak poškozují zdraví. Je to něco jako smrtící spirála, uzavřený kruh.
kufr potravin

Zdravý selský rozum

Bohužel jen malé procento dospělých lidí nakupuje s rozmyslem, používá intuici a zdravý selský rozum. Tito lidé zpravidla sami aktivně vyhledávají informace o složení výrobků, porovnávají recenze, upřednostňují kvalitu před kvantitou a především co nejpřirozenější druhy potravin. Dávají přednost přirozeným surovinám před polotovary (např. luštěniny), vyhýbají se bílému cukru a pečivu z bílé mouky, často nakupují alternativní obiloviny (jáhly, pohanku), konzumují více čerstvé zeleniny a ovoce a vaří jednoduchá a lehce stravitelná jídla.
hranolky s hamburgerem
Takové lidi potkáte nejčastěji v prodejnách zdravé výživy, a pokud vkročí do supermarketu, obsah jejich nákupního košíku se výrazně odlišuje od těch běžných, přeplněných vozíků.
Ačkoliv se to může zdát neuvěřitelné, zastánci zdravé výživy se nepřejídají, stačí jim menší množství jídla, minimum pochutin a sladkostí, a díky tomu také utratí za potraviny souhrnně mnohem menší částku, než těch zbývajících 95 procent lidí.